Květen 2014

Chrpa

28. května 2014 v 21:13 | Iveta Brázdová |  Básničky

Chrpa modrá
Centaurea cyanus

Kdo barvu očí jako chrpa má?
Komupak září oči jako nebe ?
Ta barva očí modrá
jako má barvu chrpa !


Modrá je barvou nebe
Modrá je světlá
Modrá je čistá upřímnost
Modré se malují oči Krista
V modrých očích
můžeš se utopit
jako v studních

... Do hnědých ovšem padneš...
jak do bláta
už se neodplepíš

...

Zelené oči jsou zas
plné vášně
anebo světla koček
jsou šelmovité

Kdopak si oči v barvě chrpy vybere ?
Jaký to asi bude člověk ?

Chrpa v obilí

28. května 2014 v 21:03 | Iveta Brázdová |  témata týdne

Chrpa v obilí
plevel mezi užitkovou rostlinou
Krása versus užitek

Pro oko potěcha ?


Anebo na jídlo ?


Chrpa modrá
Centaurea cyanus
Plevel v obilí je krásný
Květina jako černá ovce v poli ?

Ach jak ta kytka září
a láká k natrhání květů
do vázy


Ta provokace
co se plete
tam kam nepatří
Je jiná jiný druh
a jiná barva
jiný účel existence
a přece je to rostlina

Chrpa modrá
Centaurea cyanus
je černá ovce
mezi rostlinami
Květina v obilí
je plevel nežádoucí
pro sklizeň


A přece krásně působí
pro toho kdo jde kolem pole
po cestě
Pocestný natrhá si
chrpu do vázy


Ale kombajn
když ji pokosí
tak stejně všechny květy
padnou vniveč !


Bílá růže mezi rudými

28. května 2014 v 20:03 | Iveta Brázdová

Růže bílá mezi rudými
Čistota mezi krví
Běloučké okvětní plátky
mezi červenými

Hlaďoučká růžička
mezi prudkými
ticho a klid mezi zlobou
anebo prázdno mezi vzrušením

Bezbarvě působí mezi prudkostí
závan míru
mezi bojem
prapor kapitulace
uprostřed rozstřílených těl

Blokace Lásky
a pocit
že je ztracená
ta bílá růže
mezi rudými

Kdopak ji mezi ty rudé vložil
a proč to učinil ?
Snad aby mnoho nebylo ničím zvláštním
a jedna byla nejvíc
...

Bílá růže mezi rudými
Černá ovce mezi bílými

Kala

25. května 2014 v 23:56 | Iveta Brázdová |  Básničky

Z kalichu hořkosti
už jsem pila

Byl to dost vonný nápoj
Ta vůně mě zmátla
Mé smysly se
náhle zamotaly
do pavučin
křehkých

Stačilo
vzíti koště
a omést
rohy svojí duše

Náhle však cítím
jak smísila se barva krve
s barvou Nebe

Já zase lásce
uvěřila
a chci si ji vzíti
do Věčnosti
za zrcadlo

Rožec u cesty

25. května 2014 v 21:15 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Těšila jsem se tou
krásou kytek u cesty
a věnovala se
svojí duši

Na všechno na světě
na všechny starosti
zapomněla jsem
na chvíli

Hledala jsem
Nebeské království
na louce a v sobě


Pomněnka

25. května 2014 v 21:09 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Pomněnka v trávě
roste právě
co chtěla bych
od života ?


Na kytce vidím
motýla
Honem ho fotím
On zavírá křídla
a nakonec odletí


Čmelák

25. května 2014 v 21:04 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Přistihla jsem
čmeláka na jetelu


Jeden mu nestačil
Sedal si každou chvíli
na jiný


Ale bzučel hezky
Jetele na něj
ještě vzpomínají


Ten sladký
medový hlas
čmeláčí
...

Víla

25. května 2014 v 20:55 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Uprostřed lučních
květin
cítím se jako
v pohádce


Je pátek dopoledne
a já se procházím
za humny
mezi kytkami


Kytky mě zdraví
jsou šťastné
že jsem s nimi
a já taky










Kopretiny na louce

25. května 2014 v 20:42 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Na louce uprostřed
mezi pryskyřníky
svítí mi bílá
kopretina

Ostatní kytky
hlavičky naklánějí
Vítr je lechtá
do stonků


a ohýbá jejich květy
Ty kytky hledí na cestu
Ta cesta když tu sedím
hlavou k nim a k vodě
je po pravé ruce


Tou jsem přijela sem
a tou stejnou zase
odjedu
...


Z louky na cestu

25. května 2014 v 20:30 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Už chci jít
Louka mě nechce
pustit
Vítr mi vlasy
hladí


Zpívají ptáci
ptačími hlasy
a já s nimi


Sluníčko kreslí
v lese stíny
a lístky čerstvé
a zelené světle
mávají mi na cestu !


Kačenky z rybníka
taky křičí
Kač kač měj se !


Smůla

25. května 2014 v 19:18 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání


Štírovník růžkatý
a smolnička

Smůla dnes lepí se
na paty

A kdo si sedne
v lese na pařez
může ji míti na zadku
anebo na ruce
i řidítka na kole lepí

Konečně šlápla jsem
do pedálů
a vyjela za ves


Než zvednu se z trávy

25. května 2014 v 19:07 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání


Ještě jednu
než se zvednu
z trávy


Boty mám mokré
umyté v rose


Nejsem víla
jsem příliš hmotná
zavřená duše
v těle vítřžníka


co slova loví jako
rybky v řece
Už jich mám plné
sítě
i plné ruce kytek


Lidičky berte
přece to nepovezu
domů na kole !



Cesta

25. května 2014 v 18:49 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Z luk a strání
tiché vlání
bílých pampelišek


Šlapu jak blázen
do kopce
Šumění stromů
jenom přizvukuje
mé básni


Břízka se v trávě
směje a mává mi
listy na pozdrav

Tak jsem zastavila
kvůli myšlence
a dívám se dolů
z kopce


Na to místo kde byla
jsem předtím
než jsem se rozjela
do kopce


Sedím v trávě právě

25. května 2014 v 17:56 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Sedím v trávě právě
Jsem chytrá
Sedla jsem si na tašku
z igelitu


Tak sedím na louce
u rybníka
a píšu
si do notýsku
na papíry


že svítí slunce tady
Zpívají ptáci
a les šumí mi za zády


jen kousek je to od tebe
a přece za tebou nesmím
Jsi cizí jsi cizí


Říkal jsi Ano že máš
mě rád
Ale teď po půl roce
už nechceš mě znát


Kopretiny

25. května 2014 v 17:36 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Sedím v trávě právě
a sním si jak
malá holka
Připadám si jak kopretina


Kdo by si myslel
že kopretiny voní
Tak povím mu jistě
že se mýlí


Krásné jsou pravda
Ta jejich barva bílá
a žlutá uprostřed
Pěkné jsou na pohled
i do vázy


ale nesmí se k nim
čuchat

A kdo k nim strká nos
tomu smrdí !


Poránu na louce

25. května 2014 v 17:24 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání

Lehnem si do trávy
Pojď Lásko má
Budem tu sami
jenom my dva


V touze své
v myšlence
už si sedám
Byla to chyba
tráva je mokrá


Zvedám se nahoru
utírám zadek
Snad to uschne
Co myslíte ?


Slzičky

24. května 2014 v 17:27 | Iveta Brázdová |  Básničky

Slzičky ve váze s vodou
z ciziny poslal mi přítel

Velmi se divím
že v poušti rostou
stejné kytky jak u nás
Slzičky květiny
jsou zvláštní
karafiáty

V zahradě mého domu kvetly
Pak vymřely
a loni zas vstaly z mrtvých

Já zůstala tady
a slzičky naše září barvami
všemi

Ve váze s vodou
se zrcadlí okno
plné světla
z duše jednoho
pána z pouště


Růžová cesta

22. května 2014 v 18:25 | Iveta Brázdová |  Básničky

To je ta růžová cesta
po které kráčet
každý by chtěl
Na růžích ustláno
kdo na světě měl ?

Tyhlety květy jsou ze stromů
Visely na stromech
ale spadly dolů

Taky my visíme na ruce Boží
visíme v životě
nad propastí

Kdo by se nedržel dobře
Kdo by se ruky Boží pustil
tak skončí na nose
anebo taky
mezi růžovými květy
...

Zeď za zrcadlem

22. května 2014 v 14:37 | Iveta Brázdová |  témata týdne


Chtěla bych býti
stromem
Být hrušní
ve své zahradě
Tam vzadu


Jednou mě tam
možná děti pohřbí
až přeskočím zeď
za zrcadlem
Anebo zeď se
sama rozestoupí
a já usnu tady
navždy


Chci býti stromem
ve své zahrádce
Chci zůstat tady navždy
ve Lhotce
a dívat se na oblohu
z výšky
a taky na slunce


Až spadne hruška
ze stromu
stačí vzít malé zrnko
- svoji duši -
a říci jenom :
Sezame otevři se !


Hrušky za zrcadlem

22. května 2014 v 12:38 | Iveta Brázdová |  Stromy


Chci býti stromem
Na chvíli zastavit se
a míti svoje kořeny
zapuštěné v zemi


Chci stát bez hnutí
celé století


Jen měnit šaty z listí
Sem tam si s nima zašustit
a nechat čmeláčky a včelky
své květy opylovat


Na podzim setřást plody díky větru
Pak míti holé větve
Odpočívat v zimě
a nechat se zimou zmrazit
až ke kořenům
v kmeni i v míze


Dívat se denně na oblohu z výšky
Mávat pocestným


Chtěla bych býti stromem
asi hrušní
z té padají hrušky samy
tak jako slova ze mě


Tak berte
zrovna jsem je
pro vás
za zrcadlem
setřásla


Macešky

22. května 2014 v 11:58 | Iveta Brázdová |  Básničky

Je máj vyjdeme v háj !
Ale mně se dnes nechce

Půjdu až odpoledne sbírati kytky
na louky do herbáře

V zahradách kvetou macešky
a hrají všemi barvami


Tyhle jsou zrovna modré
jako je dneska nebe

Úplně celé
bledě modré
a bez mráčku


Dívám se na kočku
leží líně
a sleduje mě po očku
...
Macešky modré
jak se máte ?


Kočka si leží
a já nemám čas
se vybavovat

Promiňte dívejte se
na macešky sami

Já musím ze zahrady domů
vařit oběd !


Žluté tulipány za zrcadlem

20. května 2014 v 15:04 | Iveta Brázdová |  Básničky


Žluté tulipány
ještě kvetou
Za nima ještě červené
a v dálce mlýny větrné

Všude je trávy metr
Tak lidi berou sekačky
a s těmi mlýny
větrnými
dávají se
do rvačky

Trávu je třeba kosit

Stejně jak mlýny
musí točit vrtulí

Trávu je třeba kosit

Mlýny točit
aby vám nepřerostla
přes hlavu

Naštěstí tulipány
zvadnou samy
a zatáhnou
se
do cibulí


aby zas příštím
rokem
na jaře
vykoukly znova
na svět
Takže
i
ty tulipány
celý rok
když odkvetou
schované jsou
za zrcadlem
v cibuli


Obrazy z fialových růží

19. května 2014 v 23:15 | Iveta Brázdová |  Růže

Skládám si obrazy z fialových růží
Do přání píšu lidem
Že barva fialová uklidňuje

Ta barva je tak zvláštní
Ani modrá
ani rudá

Je namíchaná
z oblohy
a krve


Svět za zrcadlem...

19. května 2014 v 19:30 | Iveta Brázdová |  témata týdne

Květina v zrcadle
nevnímá svůj obraz
Jen člověk vidí
jakoby dotek

... V zrcadle
uvidíme pouze obraz
co není hmotný
a je převráceným obrazem
přesto nás pohled na gerberu
dojme
...
Co za zrcadlem
najde člověk ?
Ten materiál
na kterém je zrcadlo zavěšeno
anebo podložka
na které zrcadlo leží
Zeď
anebo stolek


Vždycky však záleží na tom
co pod pojmem zrcadlo se rozumí
Někdy může být zrcadlem
i vodní hladina
ve které se všechno odráží
Záleží ovšem také na světle
co předmět i obraz
protíná
a také na tom
z jakého mateirálu je to zrcadlo

...


Když (z) bylo mi pět aneb Šípková Růženka

18. května 2014 v 17:54 | Iveta Brázdová |  témata týdne

Když( z)bylo mi pět kytek
ve vázičce
Bude to jistě
vidět
na básničce


Červená růže
Druhá modrá


Třetí je bílá
Okolo Hradce


Pak ještě jedna žlutá


a nakonec jedna šípková
Přivoňte si
a pořádně !


Zanořte nosy do kytek !
Ať spolu usnem
aspoň na pět krát
sto let


Zdraví vás víla z růží
Šípková Růženka

Růže šípková

18. května 2014 v 17:24 | Iveta Brázdová |  Růže

V šípkových růžích
spát ?
Nebo si na nich ustlat ?
Kdo chtěl by ležet v trní ?


Kvítečky z keře
rychle uvadnou
když si je domů natrháš
nebudou dlouho
pro oko
potěchou !


Na růžích budu jednou spát
Usnu si na sto let !
Co za tu dobu může se stát ?
Kdopak to může vědět ?
Tak usnu aspoň nadvakrát
sto let
a nebo natřikrát
a bude z toho rázem
třista


Kdo chtěl by v trní spát ?
Snad bude lepší
počkat na podzim
a šípky z keře
otrhat ?

Čaj ze šípků si uvařit !
Sednout si do křesla !
Do ruky sbírku básní mých
a usnout
si nad nima


Aby tě lásko
přešla rýma
To přeju si
tajně
už letos
na podzim
až šípky z keře růžového
dozrají...



Konvalinka

16. května 2014 v 20:59 | Iveta Brázdová |  Básničky

Konvalinka
už mi cinká
tou vůní těžkou
do spaní
Zavírám oči
zlehka
Už se mi nechcou
otevřít

Běloučké zvonečky z lesa
anebo ze zahrádky
zítra si půjdu natrhat
do vázy

a nechám se
uspat
tou vůní
omamnou zase jednou

podruhé
anebo aspoň
třikrát

Růžička modrá

16. května 2014 v 20:39 | Iveta Brázdová |  Růže

Růžička modrá
je růží zvláštní
Není přirozená
barvám růží

Tak jaksi na něčí
přání
aby byla
tou barvou nebe
obarvená
asi ji někdo
vytvořil

Snad aby doplnil
Co Pán
už nestačil
vybarvit v neděli

Anebo proto
aby se růže nepopletla
s pomněnkou
anebo třeba s čekankou
tak proto
modré růže nerostou

Tak jako pera dávných kronikářů
musí se máčet v inkoustu !


Doteky gerbery

16. května 2014 v 20:26 | Iveta Brázdová |  Básničky

Doteky Gerbery
v zrcadle jaksi
vidím
Květina s plátky okvětními
dokola
Má mě rád nebo nemá ?
Květina ptá se
sebe sama!

Co v zrcadle
asi sama pozná ?
Doteky zrcadlí se
díky odrazům světla

Ta květina možná mluvit chtěla
a k zrcadlu se nakláněla
aby i ona mohla spatřít
svůj převrácený obraz

Kolikrát nad tím přemýšlím
když do zrcadla koukám
Která je pravá
a která levá strana ?

Cibule mečíků

16. května 2014 v 20:15 | Iveta Brázdová |  Pěstování

Cibule mečíků
třídím
Malé a velké
nebo seschlé
na prach

Zase je
dám do země

Budu čekat
zda barevné květy
vyrazí
na světlo
a potěší
moje oči
i duši