Květen 2015

V květinovém ráji

30. května 2015 v 8:33 | Iveta Brázdová |  témata týdne





V květinovém ráji


Až jednou probudím se
v květinovém ráji
kde všechny květy světa rozkvétají
a kde barvy všechny mají

Až spatřím duhu
a načerpám vzpruhu
z barevných květin
které jemně zpívají
tajemnou píseň o Ráji

tak uklidním se jistě
když v jiném místě
vysadí jen květy černobílé
co na svět hledí zplyhle

Ano či ne se ptají
černé a bílé květy
v dvoubarevném háji
a na všechno jen
dvě odpovědi znají

že dobré berou
a zlé odnímají


Píseň máje

25. května 2015 v 19:58 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání


Píseň máje
radostná je

V louce plné kopretin
do jiného světa odletím

Kopretiny nemaj stíny
rozeženou z duše splíny

Kam se kouknu všude vlají
jejich lístky které mají

kopretiny celé bílé
mávají mi rozpustile

Jakoby se dokolečka
zatoulala žlutá tečka

Kolem které tančí víly
co mi v očích ještě zbyly









Přání

23. května 2015 v 20:22 | Iveta Brázdová |  Básničky




Přání


Rok s rokem když se sejde
zas prožitých dní přibyde

Co minulo je v dáli
Přítomnost prožíváme zdali?

A budoucnost je ještě za dveřmi
Kdo v dobré zprávy uvěří?

Kéž zdraví štěstí
úsměv v tváři
i slunce život náš
vždy prozáří

a Bůh ať všude
kam jen půjdem
na cestě nás
věrně provází



Osud pampelišek

21. května 2015 v 19:36 | Iveta Brázdová |  Jaro


Osud pampelišek




Vždy osud květu zpečetí
padáčky které odletí
a konec svírá v objetí
květ který život
v jemném chmýří
nechal odejít





Po dešti

21. května 2015 v 19:17 | Iveta Brázdová |  Básničky



Po dešti


Je mi jak po dešti zahradě mé
jabloně mají květy opršené



Vlhko láká slimáky co se plazí v trávě
ještě že jahody nezrají
jinak si neužiju jejich sladkosti
když slunce nesvítí
a jenom slimáci se hrnou do listí




Smutný den po děšti
na listech kapky leží
stékají k zemi
do trávy která studí

Jen ptáci zpěvem svým
radostné chvíle příštích dní
v nás budí


Kvetou jabloně

13. května 2015 v 21:01 | Iveta Brázdová |  Stromy


Kvetou jabloně


Když jabloňové květy větve stromů obalí
vnímám tu krásu jejich jako dar
a s otázkou se k nebi dívám zda
jablíčka mi aspoň v polovičním množství
záplava květů letos nadělí




Zdalipak kroupy nesetřesou květy
a zdali sucho nesejme jablíčka maličká
z větví dřív než dozrají?




Otázky v hlavě mezi květy
s šuměním včelek šeptají
do dálky tajnou větu
že záleží i na mě
zda trpělivě
osud svůj chci nést




Pak jabloně mi vyjdou vstříc
už dnes a květy svoje
na jablíčka sladká
jistě promění

Stačí si na čas sklizně počkat
a spatřím výsledek svých snah




Tulipán odkvétá

10. května 2015 v 20:52 | Iveta Brázdová |  Jaro



Tulipán odkvétá


Tulipán odkvétá a
nechává ještě zářit
posledních vteřin pár
obrazy barevných střípků
co se poskládají
pomocí zrcadel
v krasohledu z dětsví
co minulo kdesi v čase
ale je dál uloženo
kdesi v hlase
jenž se nenadál
těch stejných pocitů ztracených
z odkvetlých květů tulipánů
lísteček po lístku opadává k zemi
zůstane jenom pestík
a ten se musí ulomit
a v cibuli se skryje
krása květu
co na chvíli ukázala se nám zcela
a zase ztratila se v zemi
kam vše se zase zpátky vrátí
ukryté probudí se znova
až přijde za rok
pro květ čas




Pampeliška

4. května 2015 v 11:09 | Iveta Brázdová |  Kolem cest



Pampeliška


Je pampelišek výsada
že jako slunce večer zapadá
semínko s bílým padáčkem
kam vrtne se tam přistane
a zjara slunce žluté
vykvete

A koho ještě napadá
lepší přirovnání
pro květ pampelišek
nežli je Slunce
ten jistě obrátí se
kamsi do vesmíru
kde nekonečné množství hvězd
rozprostře se kolem cest
a svatozáří mají všechny hvězdy

obalené hlavy




Třešeň v květu

2. května 2015 v 20:11 | Iveta Brázdová |  Jaro


Třešeň v květu


Už zase bílé květy třešní rozkvétají
Zahradě mé se radostí až dech tají

Větve jsou obsypané hustě letos
Zdalipak třešní sladkých bude-li dost?

Pod stromem lásky stojím tiše
Jak vzíti k sobě touhu jednoduše?

Do srdce které někdy hluše
nevnímá krásu vlastní duše




Proč bílé květy
červené plody
plné šťávy v sobě
skryté mají?

Proč jenom mládí
okouzlí jiskrou
která se nakonec
stane jistou
až s šedinami?

Strom plný naděje
a v nás se zachvěje

srdíčko vlastní
Nač tolik krásy
jemnosti vlání?

Když všechno
nakonec odkvete
Zůstane jenom
To tvrdé jádro
v dužnině skryté?

Větve se sklánějí k zemi i v ráji
Kampak se poděje mé srdce v máji?
Mládí je dávno pryč kdesi v háji
a moje vlasy si šediny probírají









Záhon narcisek

2. května 2015 v 19:37 | Iveta Brázdová |  Jarní kvítí



Záhon narcisek



Když slunce ranní
květ žlutých narcisek
průzračně nepohladí
vkrádá se němý stesk
k záhonu na pozadí






V záplavě květů roztoužených
posbírám vlastní ostych
a zavolám do ticha tajných přání
aby se slunce chtělo brouzdat
v záhonu plném žlutých květů
které ti vykouzlí na rtech větu
Kterou smí vyslovit každý
kdo není ke květům narcisů vlažný