Červen 2015

Kapky

25. června 2015 v 4:58 | Iveta Brázdová |  Lekníny


Kapky



Obrátím list
Budu si číst
v květech leknínu
Čím je si jist
kdo v srdci
cítí nevinu







V hodině deště
zkrápěly ještě
kapičky letních slz
dva květy bílých múz

Voda jim neublíží
když od hladiny vzhlíží
v pocitu zvláštním ke mně
Stříbrné kapky na listech jemně
zvoní mi u srdce
píseň letní
Nebuďme více
marně smutní!



Nad kulatými listy

24. června 2015 v 22:00 | Iveta Brázdová |  Lekníny




Nad kulatými listy


Jsou přitulené k sobě
a přitom každý jedinečný
mezi kulatými listy
hrdě své květy otvírají
nachové lekníny
poupátka čistá
ještě je pro ně radostí
své květy ve dne otevírat
a na noc zase zavírat
jak víčka tvoje
která přes den spolu
jako dvě lucerny
z duše tvojí hledí
a moje trochu smutná
dnešní píseň letní
kéž rozezní se
jako harfy struny

nad kulatými listy



Leknínové sny

24. června 2015 v 21:39 | Iveta Brázdová |  Lekníny



Leknínové sny


Za mlhou z trávy
rozkvétají né tulipány
ale letní květy vodní
Kde leknínové sny si sní
běloučké květy
v listoví






Jen skrytě prozradí svá tajemství
když hlavu svoji dávají
pod listy na hladinu vodní
a sny své pod ni skládají




Čas růží

24. června 2015 v 21:15 | Iveta Brázdová |  Růže



Čas růží



Čas růží rozechvěle promluvil
A růží touha k nebi čnít a volat
prosby vroucné zdá se čistá
jak nebe modré nad námi
a růže coby optimista
tajemnými kresbami
nám prozrazuje
že se v nebi cosi chystá





Však krása růže trochu pyšná
Pro pýchu ještě v květu slza
a k nebi natahuje se
jak ruce prosebníka
který se své pýchy zříká






A nad střechami domů
vždy krása růží
promluvila k tomu
kdo k nebi vzhlíží
s hlavou dolů






Dál k nebi píseň nesou
květy růží s rosou
jak krůpěj smutku
na talíři
nožkou bosou




Náprstník

20. června 2015 v 21:34 | Iveta Brázdová |  Básničky



Náprstník


Jak se do lesa volá
tak se z lesa ozývá

Náprstníky hola
jaká nádhera!

Ze všech trubek náprstníku
pomyslná píseň zní tu

Krása vnější vyvolá
v srdci hořkost
která ústům
náhle odolá

Vprostřed lesa
a pak na mýtině
jaká krása
v té květině!

Do kalíšků růžových
s nachem lehce smíchaných
malé tečky malým štětcem
někdo přikreslil





V jedovaté kráse své
vypíná se hrdě
a v kalíšcích svých
míchá nápoj který
tlukot srdce zastaví

Jako by se o mne
infarkt pokusil
Nedořezal by se ve mně
ani kapky krve
když jen na tu chvíli
takhle pomyslím

A pak ale klidně dále
srdce moje
vprostřed háje
zabušilo
jako na poplach

Až se setmí
náprstníky na mýtině
i ty vprostřed lesa
budou hrdě
mezi stromy čnít



Jedovatá někdy slova
nejdou často zpátky vzít
a tak stále zas a znova
od srdce se rozezní
píseň krásy která
když ji necháš
tam kde patří
nemůže nám ublížit

Někdy hořkost
v sobě máme

Náprstníkům v lese
čas od času
tak se podobáme
když se píseň
hořká vpíjí do sdce



Planou růží

4. června 2015 v 12:05 | Iveta Brázdová |  témata týdne





Planou růží



Jen na chviličku spočinout
a stát se krásnou květinou
a na jeden den vykvést
jako jarní růže planá
být tiše v květu nepoznaná

Pro slunce jasné vykvést
a svoji tichou píseň
k mrakům nést
Pak v noci dovonět
a dotýkat se hvězd