Září 2015

Obraz kopretiny

16. září 2015 v 14:53 | Iveta Brázdová |  Básničky



Obraz kopretiny


Obraz kopretiny
není vinný

Jen k hlavě plné pylu
slétají se černí broučci
a kolem bílé šaty

nemají už žádnou sílu
ve svých plátcích
zavolat na katy

kteří je vezmou do zobáčků
a na nebi se ztratí

Když kolem krouží křídla ptáčků
vím že se zase brzy vrátí

Zima a mráz
nastolí čisto v nás

aby zas zjara mohly kopretiny
nasadit květ svůj bílý






Kopretiny

16. září 2015 v 14:32 | Iveta Brázdová |  Z luk a strání


Kopretiny


Z louky kopretiny
jsou květy anonymní

Kdo ve květech se vyzná
ten pochopí že nemá význam

zabývat se pouze jednou rostlinou
neboť kopretiny rozkvétají najednou

Aby se mohly louky zelenati
a střídat stále pestré barvy

jara podzimu i léta
nevadí květům anonymita




Bělostné kopretiny
netěší se na jmeniny

a žádná z kopretin
není pouhý stín

Když smí spolu s ostatními kvést
a těšit se na motýly kolem cest




Pro jedno kvítí
slunce nesvítí!

Na celou louku plnou kopretin
snáší se kapky deště našich vin





Sem tam se najdou květy jiné
V zahradách kvetou ušlechtile

a odvážně se tisknou k rudým růžím
jen místo v lukách jsou za mříží





Kytice s růžemi

13. září 2015 v 14:13 | Iveta Brázdová |  Kytice


Kytice s růžemi


Kytice s růžemi
připomene mi
Jak květy mohou
náladu smutnou
v krásnou proměnit
aniž by musely promluvit

V barvách svých skrývají
dávná tajemství o lidech
kteří kytice druhým dávají
v radostech jež jim chystají

Květy jsou pouze srdce vzdech
V pozdravu jejich tady nech´
svůj šál a vůně jako dech
je neviditelných úst polibek

Růžová rdí se promodralýmy rety
Na fialových stínech k tobě letí
zelené listy s bílým kapesníkem
s vlaštovčí písní za rybníkem




Freska

9. září 2015 v 13:47 | Iveta Brázdová |  Růže


Freska

Je pryč čas růží
kdy dech se uží

a léto sní si svůj růžový sen
že ještě trvá nádherný den

Kdy slunce svítí a žádné mraky
nemohou zkalit náladu letní

Tatam jsou tiché okamžiky
růžových dní zas
je tu čas
na deštníky

a proto dneska
trochu smutno je mi
jen z růží freska
skýtá zapomnění




Tři bílé kalichy

9. září 2015 v 11:36 | Iveta Brázdová |  Kolem cest




Tři bílé kalichy



Tři bílé kalíšky v lese
volaly tiše : Napijte se!

Tři smutné kalichy plné slz
dolů se skláněly k zemi







Jakoby na šňůře visely
tři ze tvých blůz

které sis vysvlékl za setmění
Ve třech dnech všechno se změní






Ze smrti rovnou do vzkříšení
zpívají kalichy píseň odpuštění

Vpíjí se hořkost slz do země
Já piju z tebe ty ze mě

Tři bílé zvony v krajině zapomnění
cinkaly písničku k usínání

U cesty zůstaly stát
tři bílé kalíšky plné slz
Kde mám svou radost brát?
Každý si ospověď zkus!