Listopad 2015

Naposledy leknín bledý...

24. listopadu 2015 v 17:40 | Iveta Brázdová |  Lekníny

Naposledy leknín bledý...


Naposledy leknín bledý
ještě vykvet´na hladině
Kolem něho listů jedy
svíraly ho závistivě

Květy neví co si myslet
jenom člověk pochopí
že nebude žádné příště
a listy se ke dnu potopí

Vytvoří se ledy tvrdé
ztuhne voda na rybníce
úzko všemu bude
dokud zase v příštím roce

ledy nerozpustí dlaně slunce
co vždy rádo hladí
každé čisté srdce
vprostřed živé vody


Stříbro na rybníce

19. listopadu 2015 v 12:59 | Iveta Brázdová |  Lekníny





Stříbro na rybníce


Jak stříbro položené na dlaň čistou
je květ, jenž zůstal opuštěný
naposledy na hladině...


Projasněn lehkým leskem
paprsků slunce
loučí se podzim
s květy leknínů
co zdobily hladinu


A není květů jiných více
než poslední ten ještě
rozloučení nese s létem
co odevzdalo vládu větru
a nepohodě v teplém svetru


Do listů hladkých
stříbro rozlilo se
a poklad tento
na okamžik
oslnil také moje srdce
co povzdechlo si
nad krásou světla
které rozličné vzkazy kreslí
u nás na rybníce
pocestným všem
co k němu zahledí se jednou


Bez kouzel světla
umlkne rybník
lekníny usnou a listy
klesnou pod hladinu
dokud je kouzla nová
zas zjara neprobudí
k životu

Bez kouzel život dřímá
však květy probudit můžou
paprsky světla
jež křísí květy zjara
a uspávají na podzim