Prosinec 2015

Novoroční předsevzetí květin

28. prosince 2015 v 20:55 | Iveta Brázdová |  Básničky



Novoroční předsevzetí květin


Novoroční předsevzetí květin
je rozdávati krásu bližním
a krom toho, že musí kvést,
přinášet lidem vůni jako z hvězd,
co vzdálenou jsou tůní.

Když z vesmíru k nám padaly
květiny barev všech,
ještě i melodii tichou zpívaly,
dnes málokdo ji zaslechne
a přitom v nebi květin hlas
je plný jemných tónů,
kterými všechny květy,
jak rozkvétají postupně,
zpívají operetu v každé hodině.

Květiny chtěly by snad v příštím roce
rozkmitat každé lidské srdce,
co zatouží je slyšet zpívat jako kdysi.
Snad jejich vůně sluch v nás vzkřísí

a zaslechneme kdesi v nitru
tu píseň květin z luk a strání,
když každý v skrytu
jednu kytku chrání.




Ovocné stromy

28. prosince 2015 v 20:33 | Iveta Brázdová |  Stromy



Ovocné stromy


V zahradě stojí bez hlesu a zimu přečkávají jako holátka.
Čekají na studený pláštík sněžný, který však letos nepadá.

Jaká si asi stromy dávají novoroční předsevzetí?
Když jejich život odvíjí se vždy jako podle kalendáře?

Na jaře lístky vypučí a květy ozdobí si větve,
přes léto plody ve výškách si leští a v dešti

přidávají na kráse, se sluncem v rozhovoru denním tráví čas
a když pak přijde podzim, shazují listy i svoje zralé plody jen pro nás

Možná si poslední den v roce
i stromy něco přejí,
snad býti kopretinou na louce
či šeříkem v máji.

Možná, že i ovocné stromy sní o jaru,
kterým touží zas život v slunci rozevřít.
Možná, že nemám o tom páru,
co mohly by si stromy předsevzít?



Srdce na cestě

26. prosince 2015 v 20:36 | Iveta Brázdová |  Růže



Srdce na cestě



V blízkosti květů přimknutých
našla jsem spásný okamžik
pro vyjádření lásky v srdci z květin
a barvou svou se ke mně kloní
a tajemství mi chtějí sdělit
květomluvou svojí
netknutou




Mé druhé já vtělilo se
do tvaru srdce z růží
a sdělilo se okamžikem
jenž obejmul mne v duši
a spojilo se znovu se mnou
v tajemství kouzel objevených
v přírodě kolem nás
jak nabízí je léta čas

Kouzlo růží

26. prosince 2015 v 20:22 | Iveta Brázdová |  Růže
Kouzlo růží





Pro křehkost růže něžné
rozplyne se ve mně
každý smutek marný
a krása květu čarovného
promění mne kouzlem jemným
na tichou chvíli plnou
vůně letních vášní
co v rozpuku svém
zvou nás k naslouchání


Pláč slunečnic

26. prosince 2015 v 20:07 | Iveta Brázdová |  Básničky


Pláč slunečnic


Když zrána slunečnice stály u plotu
tančily tvoje ruce v kapsách kabátu
a hledaly si kapesníček pro slzy
na okvětních plátcích co zaleskly se brzy
ve tvých očích po nichž stýská se mi
ve dne v noci tichými steny
žlutých květů slunečnic
co je nalévají do sklenic


Upíjím po kapičkách smutek z květů
jak polibky co kanou ze tvých retů
tichým ránem bez doteků skutečných
a vnímám kouzlo smutných slunečnic




Kytička pomněnek

12. prosince 2015 v 20:01 | Iveta Brázdová |  Básničky


Kytička pomněnek


V kytičce pomněnek
hledám pár upřímných vzpomínek
na slunce v trávě
smíchané s barvou oblohy právě

Je kouzlo blankytu v nich
i dětský smích
jenž zazvoní o vázu
čistou a běloskvoucí
zapřenou ve tmě zapomnění
když padne vzpomínka ta tichá
na stole do krajkoví




Z pomněnek věneček dveře zdobí
zase ta bílá
jak by doplnila
nebeské tóny pomněnek
v kruhu mých myšlenek
potůček teče struhou
svážu si vlasy stuhou

když z očí slzičky
jak malé pětníčky
spadly do kytičky
z pomněnek kapičly
rosy
hladí nosy
ze žlutých teček
kosů bosých


Ještě je naděje modrých očí
že se v nich nebe samotné zračí
a z dálky zaznívá hlásek ptačí
Pomněka zakývá je jinačí
nežli se zrána cítila
když ještě rosa tlačila
její rozespalé oči
modrá se všude po úbočí
nevinně vzpomíná na chvíle tiché
které si schovává ve svých květech




Růže ve stínu

1. prosince 2015 v 14:37 | Iveta Brázdová |  Růže







Růže ve stínu


Ve stínu z mraků bílých
vykvetla růže nádherná
a její dotyk z léta
tento pohled zanechal


Nakonec opadaly okvětní lístky
pod keř do zelené trávy
Tajemné hlasy léta doznívají
vzpomínky v nás tiché vyvolají




růže co ve stínu nebe
pnou se vzhůru
aby blíž byly těm mrakům
co zář slunce poledního tlumí




Kdo kráčí kolem růží
ve stínu jejich květů
zaslechne tichý zpěv
o lásce kterou svědčí světu

v jemňoučkých květech svých
skrývají vyznámí svoje létu
Nad nimi visí otazník
Padají lístky okvětní k plotu?



Ve stínu růží
Nad hlavou nebe
Dech se mi úží
jdu kolem tebe