Leden 2016

Čekanky

27. ledna 2016 v 20:42 | Iveta Brázdová |  Nové květinové variace




Čekanky


Jak modré dívčí oči
co marně čekají
na návrat milého z vojny
se v trávě květy její modrají
a nikomu se netají
že s čekáním nic nemají

Klidně si kvetou v lukách
a zdobí strouhy v Polsku i v Čechách
Kořeny mohou být náhražkou kávy
a taky jsou dobrou bylinou pro krávy


Jsou obyčejné jistě
na každém vhodném místě
se rozrostou jak modré hvězdy
zpívají píseň pro holku modrookou
spolu s pomněnkami





Čekám tě milý můj
až se mi vrátíš z války
V očích mám veliké dálky
Pocestným vyprávím
příběh svůj
a v očích modrých svých
slzy jak hrachy
nechávám stékat
do měkké trávy



Zjara

27. ledna 2016 v 20:11 | Iveta Brázdová |  Nové květinové variace



Zjara



Čekám až zjara budou květy kvést
a donesou nám na zem krásu z hvězd

Až promluví k nám jarní květy zčistajasna
bude zas naše země celá krásná

Až slunce louky všechny prosvětlí
přiletí ptáci a čmeláci čile do květin


Proč musí v zimě stromy odpočívat?
Proč radši jaro není za rok dvakrát?

Na jaře můžou vykvést v létě uzrát!
Chtěla bych jaro a léto za rok dvakrát!

Protože ale po jaru léto a po něm podzim
každičkým rokem přichází já vím

že stromy zima v kmenech zastudí
a čekám až se zjara znovu probudí

zelené listy a květy z poupat
V to můžem v zimě jistě doufat




Věčné růže

6. ledna 2016 v 13:40 | Iveta Brázdová |  Růže


Věčné růže



Kytice věčných růží
na stole času leží
V balzámu obalené květy
šeptají poslední věty
všemu živému kolem
srdce se svírá bolem

Ve spánek věčný upadly
květy co odpor nekladly
Jakoby obraz květů snil
o kráse letních chvil

kam život pomíjivý uložil
čas který navždy minul
aby se zprudka zastavil
a se vším v růžích splynul

Trvání v růžích zas
mění se čistě na obraz
všeho co křísí nás
v poslední den
našeho života jen
kdy se nám splní sen

který má v sobě
každičký člověk
co skončí v hrobě
v jaké chce době

Na zemi ponechá
jen všechny chvíle
a větru pošeptá
sbohem odcházíme
tam kde i růže bílé
na rudé obarvíme
láskou co konečně
zcela se naplníme





Ach, růže barev všech!

6. ledna 2016 v 12:55 | Iveta Brázdová |  Růže






Ach, růže barev všech!



Ach, růže barev všech, dnes ve svém srdci nech!
A v očích úžas jakoby mění se na vzdech
příštích setkání, v nichž rozvijí se chvíle krásné
jak poupata mé básně a křehkost jejich květů
vykouzlí mi z úst tvých větu,
na kterou se těším už tisíce vteřin
pod keřem růžovým,
ve který zítra uvěřím!





Jen trny na větvičkách pod sněhem
objímá mrazivý chlad za oknem.

Sejdem se zas někdy snad, až nastane čas,
co sněhy bílé ponechá rozpustile
jen v kapkách vody stékat k zemi
a naše srdce plná trnů obalí listy měkkými,
na konci stonků probudí květy,
co z lásky provoní naše světy
a my se necháme krásou všech růží okouzlit.






A kdyby přes zimu růže mi vymrzly,
vykopu ze země z jara jen suchý stvol
a do ohně ho vhodím, jednoho dne
pak novou rostlinu si v zahradnictví koupím
a budu čekat na krásu jejích poupat,
o které tolik stojím.






Pro růže ze srdce v poslední den svého života
k tobě se lásko má skloním a dobrota
Božího smilování růže všech barev
v srdci ponechá mi.





Trnová koruna na hlavě Krista
obroste květy růží všech barev
Rozkvést se totiž chystá
od března do října
v poslední den mého života
aby mne spasila.



PF 2016

1. ledna 2016 v 16:16 | Iveta Brázdová