Únor 2016

Sněženky

22. února 2016 v 12:00 | Iveta Brázdová |  Jarní kvítí



Sněženky

Sluníčko polechtalo v trávě sněženky
a ony kalíšky své bílé k němu naklonily
V předzahrádce se roztančily jako panenky
v očích přešťastných co od večera žadonily

aby den nový byl zas plný slunce
a v trávě ocitly se zahradníků ruce
co na ně ze zahrádek listy suché volaly
aby je ze záhonů probuzených shrabali

je třeba očistiti všechny záhony
po zimě probudí se každý kvítek voňavý
a lenost vzdálena je na hony
jarním květům co se neunaví

sotva se vyklubají z hlíny
už natajují stonky k nebi
a pryč jsou naše zimní splíny
když na nás jejich květy
s ránem jarním zazvoní




V lukách

16. února 2016 v 11:33 | Iveta Brázdová |  témata týdne




V lukách


Volaly květy v lukách k nebesům
Brzy nás pokosí rolníků ruka
a bude konec našich životů.
Budeme ležet schnout a odpočívat
a život plný rosy a paprsků slunce
bude tatam, jen jiskry v očích pocestných
vzpomínky tiché zanechají v nich,
kam podělo se vlání v lukách?
Jen prach.
A potravou se stanou sena z luk
zvířatům, co promění je na užitek
lidem hladovým.
My ochutnáme život v lukách
proměněný ve sklenici mléka,
však cenu našich životů
platí každá louka pokosená
a předložená jako potravina
domácím zvířatům.

Však tento dávný koloběh
je pouhý žití vzdech.
Zas obnoví se stébla v lukách
a probudí se setnuté stéblo nad zemí,
neboť má v zemi kořeny
a spolu s vláhou z nebe,
když slunce září nad obzorem
v zelené listy promění se
a v květech lučních promluví.



( "Cena našich životů")


S rozkvetlou růží

4. února 2016 v 11:55 | Iveta Brázdová |  Růže

S rozkvetlou růží


Baví mne žít
když kolem cest
s rozkvetlou růží setkáme se

Nemůžem mít
nic z jejích gest
když růže květu nedotknem se

Barevný květ
vztyčený k obloze
jak prapor vlaje

jakoby slét
z nebe pouze
vzkaz v dlaních maje

Že všechno pomine ale
v srdci když lásku si uchováme
K nebi jak růže rozkvetlé stále
ruce vždy v modlitbě vztažené máme