Kopretiny v koši

11. července 2018 v 5:56 | Iveta Brázdová


Kopretiny v koši


Do bílých kopretin
nepadá stín.
A já je vnímat smím,
když o Nebi sním.

Pod modrou oblohou
vztyčené nebo nakloněné
stěžovat si nemohou
na sny nesplněné.

Až v Nebi jednou procitnou
bílé kopretiny,
pro touhu bezcitnou
zbaví tě viny.

Až jejich bílé hlavy
spadnou do suché trávy
a listy pod zem se ztratí,
dojdu i já na konec trati.

V liliích ponechám rozptýlení,
oddám se z kopretin něžnému snění.
Co člověk na světě vlastně změní?
Nad čistou krásu květů nic není,

než věřit ve své vykoupení
skrz lásku plnou pochopení.
Nebe je věčné snění
pro toho, kdo tu již není.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama